7. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 9. února v 8:33 SEČ. Poslední čtvrť nastane v sobotu 15. ve 23:17.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Merkur, jehož jas se pohybuje kolem 0 mag, což je také velmi jasný objekt, se nachází před 18. hodinou poměrně vysoko (asi 10°) a je bez problému viditelný pouhým okem.  Ráno je vidět Mars (1,3 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem a ještě níže je Jupiter (−1,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Tento týden nebyly pozorovatelné žádné skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se dle oficiálních hranic IAU stěhuje do souhvězdí Kasijopeje. Najdeme zde fotograficky zajímavé mlhoviny Srdce a Duše, ale jinak je kometa v „zemi nikoho“ a je třeba si na ni doskákat podle hvězd. Možná pomůže přiložená náhledová mapka (na astro.cz si tyto obrázky lze prohlížet v plném rozlišení až po dvojím kliknutí, protože prvním se otevře v jakési galerii obrázků,  ale pokud to nevíte, je vhodné to připomenout). Pro hlubší zájemce o komety doporučujeme spíše web astro.vanbuitenen.nl. Zde najdete také podrobné info k večer pozorovatelné kometě C/2019 Y1 (Iwamoto).

Kosmonautika

Start sondy Solar Orbiter je už doslova za dveřmi. Po všech odkladech, mimo jiné i kvůli počasí, se plánovaný start posunul na noc z neděle na pondělí našeho času. Raketa Atlas V má startovat v 5:03 SEČ. O startující sondě je také aktuální víkendový článek a seriál na kosmonautix.cz.

Japonská raketa H-IIA vypustila 9. února družici IGS Optical-7, družici systému optických nebo radarových družic určených k dálkovému průzkumu Země.

9. února je připravena raketa Antares-230+ vynést nákladní loď Cygnus v rámci zásobovací mise NG-13 k ISS. Start je v plánu ve 23:39 SEČ.

Během týdne, zřejmě ne dříve než 12. února, má startovat indická raketa GSLV MkIII s telekomunikační družicí GiSAT 1 pro oblast subsaharské Afriky.

Pokud vše půjde podle plánu, tak již v sobotu 15. února v 16:46 SEČ má startovat další várka Starlinků na raketě Falcon 9.

Výročí

14. února 1980 (40 let) odstartovala americká sonda Solar Maximum Mission. Název napovídá její hlavní účel, tedy studium sluneční aktivity během tehdejšího maxima. Zajímavé je, že v roce 1984 k ní letěl raketoplán Challenger a díky opravě pak fungovala i během minima sluneční aktivity a zanikla v atmosféře až v roce 1989.

14. února 1990 (30 let) pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy. Země na snímku téměř není vidět a představuje jen titěrný modrý bod.

14. února 2000 (20 let) byla navedena sonda NEAR-Shoemaker na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros.

16. února 1965 (55 let) byla vypuštěna americká družice Pegasus 1, která studovala vliv mikrometeoritů na nízké oběžné dráze.

Výhled na příští týden 

• Výročí: Ranger 8
• Výročí: první japonská družice Ōsumi
• Výročí: Cornelis Johannes van Houten
• Výročí: Tombaugh poprvé spatřil Pluto
• Výročí: Tom Gehrels
• Výročí: Světlana Gerasimenková

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)